22. 4. 2015
Simon tuhle u kontejneru na papír našel obrázkový magazín s pestrobarevnou obálkou. Popadl ho do tlamičky a protože časopis šustivě šustil, donesl si ho srolovaný až domů. (Toho dne byla atraktivita jakýchkoliv klacíčků ta tam).
Doma začal časopis cupovat na kousky, ovšem u článku s nápisem: ”Uvítejte den už od brzkého rána” se zarazil a výmluvně se na mě podíval. To už se o celou věc začal zajímat také Instinkt, protože vidina hodně dlouhé ranní procházky je oba dostala.
A tak povídám: “oukej kluci, půjdeme do toho!”
Ještě pár dní sice trvalo, než jsem se budík odvážila nastavit na tak hrozně brzkou hodinu (protože jsem sova a nemám v peříčkách moc dobrou motoriku), ale nakonec ten den přeci jen nastal a mě se podařilo budík nastavit na 5:15 hodin.
A vážně to stálo za to.
Ve vzduchu byla brzy ráno úplně jiná atmosféra a létající balón.
Slunce dělalo taková kolečka, která jindy nedělá a o tom jak ptáci po ránu zpívali ani nemusím psát, to je i ve filmech.
Cizí člověk mi popřál dobré jitro.
Jen po ránu zalévají zahradníci trávníky automatickými, otočnými stříkadly a pro psy je strašná zábava po vodě chňapat (což mě tak rozesmálo, že jsem přestala sledovat pohyb vody a tak mě stříkadlo úplně celou zlilo).
Našla jsem 5 korun českých.
Psi lítali jak diví a pak doma celý den prospinkali.
Prostě takováto brzká ranní procházka je výborná a člověku díky ní zkrásní den.
Zkuste to také!
