13. 6. 2015
DSC07381
V sobotu jsme vyrazili na klubové zkoušky vloh, které pořádal klub krátkosrstých ohařů v Lužích u Chrudimi. Byly to CACTové zkoušky a společně s nimi se konal také Field Trial.
A protože mám z toho dne plno zážitků a dojmů, tak jdeme na to.

 

DSC07272Luže jsou strašně krásné městečko s půvabným náměstíčkem, kde to žije. Odehrávalo se tam zahájení zkoušek za přítomnosti starosty, kolem mašírovaly mažoretky v papouškovských oblečcích a hasiči se motáním dlouhé hadice připravovali na výročí 140-ti let od svého založení.
Na zkoušky vloh bylo přihlášeno jedenáct psů. Po slavnostním nástupu a losování (vylosovala jsem si číslo 7, šli jsme tedy se Simonem první v druhé skupině) jsme se rozjeli na letiště.
Letiště totiž obklopovala pole. (Terén na tento typ zkoušek více než žádaný:). Menší problémek byl, že bylo neskutečné vedro, tipuji tak 40° na slunci a na letišti nebyl jediný stín. Pro všechny lidi a psy, kteří nebyli právě na place, se tak útočištěm staly stíny uměle vytvořené auty. Zkoušky probíhaly vážně za extrémních podmínek.
DSC07228Proto žádné zdržování, šli jsme hned na plac. Síma se vedro nevedro vrhl do hledání. Brzy narazil na zajíčka, šel po stopě, na písknutí se vrátil, neúnavně (ke konci už tedy trochu únavně) hledal dál a narazil na křepelku, kterou vystavil. Takže na zvěř jsme měli štígro. A známky od rozhodčích? Samé čtyřky, kromě dvojky z klidu před pernatou a trojky za vytrvalost. (Přeci jen běhat v tom vedru… A možná bude také něco pravdy na tom, co mi pár lidí řeklo, že je Simonek v blahobytné kondici).
Když všichni přišli na řadu vrátili jsme se zpět na naši základnu – loveckou chatu, kde samo nemohla chybět výzdoba v podobě vycpaných veverek, tetřevů, lebek a lustrů z parohů. Tečkou, která vše podtrhovala, byly plastové ubrusy s vyobrazením malých koloušků a jejich maminky. Konzumenti k obědu podávaného kančího guláše tak měli určitě pocit, že stolují v lese.
DSC07259Po obědové pauze se přihlášení psi a vůdci rozjeli opět na pole na Field Trial a my ostatní, měli volno (protože vyhlášení výsledků bylo naplánováno až po skončení obou soutěží). Mohli jsme tak se Simonem prozkoumat okolí, vykoupat se v potoce a podívat se, jak probíhají hasičské slavnosti.
Zpátky do chaty jsme se vrátili právě v čas, protože v oblacích se začínali ženit všichni čerti. A za chvíli už byla veselka v plném proudu – hřměla bouřka, strašně pršelo a padaly kroupy, které strhávaly větve ze stromů. Seděli jsme s ostatními účastníky zkoušek u šálků s horkými nápoji a přemítali, jestli lidi a psy, co jsou právě na poli, ještě někdy uvidíme.
Naštěstí se vrátili všichni, takže mohlo začít vyhlašování výsledků.
Simon zkoušky vloh udělal v I. ceně (220/228 bodů, nos 4) a celkově skončil na pátém místě. Ale hlavně, získal svůj první pracovní titul CACT! A rozjel tak šampiona práce. Je to pro mě opravdu velký úspěch.
Krásný a hodně náročný den skončil. Já jsem maximálně unavená seděla ve vlaku. Zase začalo pršet, pramínky deště vytvářely na oknech roztodivné obrázky a já jsem byla tak šťastná, že mi pod nohama leží ten flekatý pes, který mi dělá takovou radost.