11. 2. 2017
Protože zima je dlouhá a ve třech se to lépe táhne, vypravili jsme se s italskými přáteli na výlet.
Přírodní rezervace Voděradské bučiny u Říčan, to bylo to území, kam jsme vyrazili.
Simon, Crossby (You can touch the Shadow of my Ghost), Argento (Argento di Witigenove), dědoušek maďárek Glen (Glen z Panských lesů) a jejich lidé.
Prošli jsme to tam křížem krážem. Klucí šťastně lítali, prošmejdili každou cestičku, každý lesní kout. A ospalou lesní zvěř vytrhli ze zimního spánku a připomněli jí, že musí být ostražitá v každém ročním období.
To my lidé jsme šli rozvážněji, protože to strašně klouzalo. Zato jsme probrali úplně všechno a tak cesta uběhla, ani jsme nevěděli jak.
A bylo to super!
