24. 11. 2018
O ou, mám nějaký publikační skluz.
A virtuálním podvodem nastavuji datum uveřejnění tohoto příspěvku jako listopadové, i když už je dávno po Vánocích.
No to by ale taky Simonek nesměl chtít, tu uvařit nějakou specialitku, tu podrbat na hlavičce a tu házet balónky z kopce pořád dokola.
A Delfínek by nesměl soustavně brát do zobáčku jednu z bot, utíkat s ní do komory a tam se zabarikádovat kočičími konzervami.
To by pak byl čas i na vysedávání u písíčka a psaní hlubokých textů.
Tuhle jsem šla večer za písničkou a když jsem se vrátila domů tak jsem zjistila, že Delfín přečetl (rozuměj rozkousal) Sněhuláka (Nesbøva) a Síma mi vůbec nepodal při příchodu ruku (a to se tak pokaždé zdravíme).
Jsou to strašní mazánci!
Teď mám ale volné dny, tralala!
Takže sladká svoboda a dlouhatánské procházky po všech čertech jsou na pořadu každého dne.
Mazánci tak nemají důvod k jakémukoliv protestnímu chování.
Jenom tedy k úplné dokonalosti nám ještě chybí sníh. Abychom si mohli postavit nějakého toho Sněhuláka.
