24. 8. 2019
Tak na psaní tohoto příspěvku se vrhnu hned, protože jsem stále plná radosti!
Ale hezky popořádku.
V předvečer výstavy jsem měla nějaké ošklivé bubáky v hlavě a říkala jsem si, že na to peču a nikam nejedu.
Protože jsem ale byla dlouho dopředu domluvená s handlerkou Evou, tak jsem bubáky poslala někam a rozhodla se, že teda pojedu.
Do Boleslavi jsme dorazili s časovou rezervičkou, takže byl čas i na koupando grando v Jizeře (pokud by mě paní v květovaných plavkách, které nelichotily postavě, nepokárala, že psi se v Jizeře koupat nesmí, napsala bych ve Vltavě).
Delfín naštěstí uschl v cuku letu, protože bylo nesmírné vedro a mohl nastoupit do kruhu.
A vyhrál svoji třídu šampionů, kde měl dva konkurenty.
Pak šel o CACIBa, tedy nejlepšího psa, s vítězi – psy ostatních tříd. Já jsem byla schovaná za bukem, abych ho nerozptylovala a do kruhu jsem tak vůbec neviděla. A pak přiběhla Eva a povídá: “má CACIBa!” Já na to: “ty vogooo!” (doslovná interpretace vyřčených vět).
A když byly posouzeny i všechny fenky, tak šel Delfín do kruhu o Best Of Breed. Já se šla opět schovat za buk a pak přiběhla rozesmátá Eva s Delfínem a já už tušila, co mi řekne a taky že jo, protože mi povídá: “má BOBa”.
To bylo radosti na Starém Bělidle! (Teda v Mladé Boleslavi). Úplně mi šel mráz po zádech! Brrrr!
Takže suma sumárum, Delfínek získal od švýcarské rozhodčí Christine Rossier: V1, CAC, CACIB, BOB.
V závěrečkách už nezabodoval, ale to vůbec nevadí.
Ten můj krasaveček krásnej, velikánskej, Mr. Delfín mi udělal toho sobotního srpnového parného dne tak velikánskou radost!
(A za vše děkuji Delfínově handlerce Evě Tiché a mému talismánkovi Simonkovi)
