23. 10. 2023
Říjen není marnej měsíc.
Zvlášť když poslední roky bývá globálně oteplený a tak se lze promenádovat po pěších zónách a hlavně sprintovat po agility parkuru jen v tričku.
A tak jako je rozdíl v tom, utíkat v tričku nebo v bundě, tak je jiné běhat agility s Border kolií (tričko) nebo Italským ohařem (bunda).
Je to tak protichůdné, jako šunkofleky (Simon) a makronka (Polár), štokrlátko (Simon) a plážové lehátko (Polárník) nebo piškvorky (Simon) a šachy (Polár).
Se Simonkem je to robustní, zenové, uslintané, oddané, vášnivé, dunivé a hlasité běhání.
Kdežto s Polárníkem je to běhání lehoučké, tichoučké, citlivé, okem pracně postřehnutené, dynamické, křehké a soustředěné.
A teď od vzletných záležitostí k věcem ryze vědeckým.
7. 9. přišly výsledky Polárníkových genetických testů na 272 nemocí a wow, není přenašečem ani na jednu z nich, nevyjímaje EAOD (ztráta sluchu).
To bylo ovšem maximum prostoru, který chci vědeckým tématům věnovat.
Proto štandopéde zase ke světským radostem, k Simonovým potomkům, kteří vyrostli v nádherné a výstavně úspěšné psy.
(I když bez přírodní vědy jménem biologie by ti potomci nevznikli. Takže budu muset, chtě nechtě, prostor pro vědu v tomto příspěvku krapet rozšířit).
19. 9. sedmnáctiměsíční syn Pascal (You Can Name The Game) na své vůbec první výstavě, dvoudenní národní výstavě v Zalaegerszegu (HU), získal 2 x BOB a 2 x Junior BIG.
A o měsíc později, 23. 10., tím pádem osmnáctiměsíční synáček Oscar (You Can Love Again), na Mezinárodní výstavě Komárom (HU) v pátek vyhrál 2x CACIB, Vítěz derby, BOS a v sobotu BOB a BIG3.
Protože jsem potřebovala mít text i do posledního řádečku tohoto příspěvku, byl Polárník tak hodný a splnil si 20. 10. v Buštěhradě svoji první zkoušku LA2.
A já tak mám text, do posledního řádečku tohoto příspěvku.
