8. 8. 2024
Kupuji si zejména zvířata s květnovým datem narození, protože se zajímám o astrologii a vím, že psi narození ve znamení býka jsou nejlepší.
Tito moji dva volečci Simon a Polárník měli v květnu jedenácté (13.) a čtvrté (3.) narozeniny.
Síma dostal k narozkám bandáž na zadní tlapku a Poli obdržel dárek nehmotný. Vyšetření očí, se supr výsledkem -> očních vad prostý. Myslím, že takovéto zdravotní dárky mají pro psa největší smysl. Narozdíl od blbostí, jako jsou balónky nebo škvarková srdíčka.
A co o psech, s ascendentem v býku, praví horoskop?
Procházky požadují pokud možno stejnou trasou. Bohužel nevím jak se pozná, že chce pes chodit stejnou trasou.
Milují klid svého domova a pohodlí svého pelíšku. To já taky, Ježišmarja!
Mají rádi láskyplné zacházení. Když dostanou Polár se Simonem na zadek, tak z toho mají vyloženě radost. Tohle tedy astrologům vůbec nevyšlo.
Každý pes ve znamení Býka potřebuje klidného a vyrovnaného páníčka. Ajajaj. Tak to smolík, býčci moji.
11. května startoval Polárník na Fofr zkouškách v Tachyonu a ve trojkách byl lepší než pes na třetím místě, ale horší než kolega na místě prvním.
Vyhrál giga mandarinky.
Večer jsem mu jednu rozložila na dílky a vyskládala na mističku. Zakousl se do prvního a pak prskal až do rána jak kočka.
Tak to se pořadatelům nepovedlo. A co teď, se zbylými mandarinkami?
To druhé místo není s podivem, neboť v létě trénujeme jak draci, protože letní intenzivky se dají přebírat vidlemi.
Takže Polárník je o prázdninách skoro pořád ve vzduchu. Nad překážkami.
23. července, když jsme náhodou nebyli na intenzivce, ale v ulici Na příkopech, Ital potkal Itala.
Byla to vážně významná událost, protože tohohle úchvatného plemene neběhají po ČR kvanta.
A i tenhle Ital musel přijet do České republiky z Itálie na návštěvu.
Náhodou roku ale bylo ještě něco jiného.
Měli jsme pracovní poradu v kavárně Mlýnská na Kampě a Simon byl samozřejmě se mnou. Když ředitelka mluvila o působnosti ekvivalentů právních norem, v kontextu taxonomie strukturované disertační ontologie nomenklatury, Simon najednou skočil na židli, vyhlédl z okna a začal vrtět ocáskem.
Všichni vykoukli ven také a na druhé straně říčky spařili psa. Našeho starého známého ze včerejška.
Vzhledem k tomu, že já v práci sděluji tyto nesmírně důležité věci o psech, včetně fotografické dokumentace, všichni se začali smát, protože tenhle ohař jim byl také známý.
A nakonec zase mláďátka. Tentokrát ta Polárníka a Cody.
Počkat počkat. Osmého srpna jim bylo už osm měsíců. Tak to nejsou žádná mláďátka, ale puberťáci par excellence.
Jejich majitelé nás v messengerovské skupině bombardují momentkami z gaučů, lesů, kuchyňských linek, hausbotů a krbových předložek.
Ano, takhle krásně se všichni mají. ♥
